Minimalismus a doprava

První myšlenka při vyslovení pojmu "minimalismus a doprava" bude pravděpodobně směřovat k představě o omezení počtu osobních automobilů, obecně vnímaných jako významní znečišťovatelé ovzduší.

Ano, je to tak. Kromě průmyslu jsme největšími znečišťovateli my sami a naši plechoví přátelé (kromě aut jsou to ještě staré kotle na otop). Negativní vliv dopravy na ovzduší je zřejmý a tento negativní trend bohužel stále roste. Není ničím výjimečným, že jedna rodina
vlastní více automobilů a že v jednom osobním autě určeném pro pět osob cestuje pouze jeden člověk i na vzdálenost, kterou lze překonat pěšky, na kole nebo městskou hromadnou dopravou. S tímto souvisí rostoucí potřeba parkovacích míst a jejich budování na úkor jiných prostor - například zeleně. Zamysleme se proto i nad tím, jestli nelze dopravu osobními automobily omezit a nahradit je například hromadnou dopravou nebo tzv. sdílením. Je také důležité, aby auto, ve kterém se přepravujeme, bylo po technické stránce v pořádku. Automobily, které nejsou technicky v pořádku (bez ohledu na jejich stáří), tvoří ve městech až 80 % znečištění způsobeného dopravou. Dokonce i řidič a cestující, kteří v takovém autě cestují, dýchají několikanásobně vyšší koncentrace škodlivin z výfuku vlastního auta.

Zatímco možnost využívání hromadných dopravních prostředků je všeobecně známá, informace o sdílení automobilů ještě příliš rozšířené nejsou. V našich podmínkách pojem sdílení automobilů (tzv. carsharing) tedy znamená spíš pronájem a poskytovateli přináší bezesporu nějaký ten zisk. I tak má ale své výhody i pro uživatele - posuďte sami:

Carsharing
je založen na tom, že si řidič auto za poplatek pouze půjčuje a žádné nevlastní. Je však potřeba i spočítat, kdy se vyplatí vlastnit auto a kdy si jej pouze půjčovat. Po zohlednění všech výdajů spojených s vlastnictvím, jako je povinné ručení, dobrovolné havarijní pojištění, pravidelné technické prohlídky, servis, případně pořízení garáže zjistíme, že vlastnit vůz se vyplatí až tehdy, když člověk najede ročně více než cca deset tisíc kilometrů. Splnit tento limit sice není až tak těžké, nevýhodou však zůstává, že osoba vlastnící automobil tenduje k tomu jej více využívat (a vypouštět výfukové plyny). Přesto však lidé, kteří auta sdílejí, přiznávají, že tak činí hlavně kvůli úsporám. Pro ty, kteří podniknou jen pár delších cest ročně, se vlastnictví skutečně nevyplatí. Sdílení aut je samozřejmě výhodnější ve srovnání s taxislužbou - např. půlhodinová cesta sdíleným autem vyjde na cca 180 Kč, zatímco taxíkem byste za tuto částku urazili pouze čtyři kilometry. Týdenní výpůjčka "běžné škodovky"
vyjde cca na 3 tisíce korun.

Carsharing je oblíbený a výhodný spíše ve větších městech. Oblibu carsharingu v Brně zvýšilo například zavedení rezidentního parkování. Rezidentní parkování má za cíl zvýhodnit Brňany při parkování v místě trvalého bydliště oproti ostatním řidičům. Uživatelé carsharingových vozů mohou však kdekoli v modrých zónách zdarma odstavit auto.

Jak funguje carsharing?

• Auto si zájemce půjčí za poplatek, po využití ho
  kdekoli odstaví.
• Polohu aut, která jsou aktuálně k dispozici,
  zobrazuje mapa v mobilní aplikaci.
• Registrovat se lze na pobočkách i online.
• K odemykání aut stačí registrační karta.
• Auto si lze rezervovat předem.
• Cena za jízdu se odečte z kreditu na registrační
  kartě.

A co sdílení jízdních kol?

Na podobném principu jako sdílení automobilů funguje i půjčování kol, K půjčování těchto kol potřebujete internet v chytrém telefonu a registraci přes mobilní aplikaci Samotné půjčení potom zpravidla probíhá následovně:

• Aplikací načtěte QR kód na košíku kola a obratem dostanete kombinaci, kterou odemknete číselný zámek.
• Zámek si zamknete ke košíku, aby vám při jízdě nepřekážel. A můžete rychle vyrazit, kam potřebujete.
• Po skončení jízdy kolo zamknete v dohodnuté oblasti a přes aplikaci ho vrátíte vyfocením. Dohodnuté oblasti jsou zaznačeny na mapě v aplikaci, pokud byste kolo zanechali mimo dohodnutou oblast, musíte si připlatit.