Bojujeme s pandemií, aby byl kraj ZDRAVÝ

Vážení čtenáři a členové Projektu Zdravý kraj a Agendy 21, dovolte, abych se představil. Jmenuji se Martin Sítek a od 1. 3. 2020 jsem se stal novým koordinátorem Projektu Zdravý kraj a MA 21. Nechci ovšem v tomto článku představit ani tak sebe, jako spíše činnost, které se momentálně věnuje Krajský úřad ve snaze minimalizovat dopady šíření nemoci koronaviru.


Jednotlivé obce, nemocnice, firmy, univerzity, ale i příspěvkové organizace, divadla a jednotlivci na území našeho kraje v současné situaci rozhodně nezahálejí. Již od prvních dnů nouzového stavu se snaží maximálně pomoci lidem, kteří bojují v první linii a ohroženým, ale i zdravým občanům. Míra solidarity, motivace, energie a aktivity je neuvěřitelná a to vše i za cenu neznámé budoucnosti. Není v silách redakce zmínit aktivity všech, snad jen upřímně poděkovat. Nicméně za Krajský úřad alespoň můžeme okrajově sumarizovat úspěchy v práci některých krizových týmů.


Například vůbec první tým vznikl 17. 3. a jeho cílem bylo koordinoval dobrovolníky z řad zaměstnanců úřadu, kteří se snažili získat tisíce kusů roušek a mnoho litrů desinfekce pro sociální služby. Za tímto účelem oslovovali zahraniční dodavatele, ale i české firmy, především z oblasti textilní výroby (jen pro zajímavost, do výroby roušek se ve svých regionech zapojily i dvě tradiční modrotiskové dílny, které se nacházejí právě na území Jihomoravského kraje). Krizový tým také využil nabídku roušek Fakultní nemocnice Brno, stejně jako bezplatné dodávky několika stovek šitých roušek od brněnských divadel.

V budově Krajského úřadu v průběhu března rovněž vznikla další významná iniciativa, a sice krizová šicí dílna. Ta byla zbudována v jedné ze zasedacích místností, na stoly byly umístěny šicí stroje a za ně se posadily dobrovolnice z řad zaměstnankyň úřadu, další dobrovolnice a dobrovolníci si berou materiál domů a vracejí buď polotovary, nebo již hotové výrobky. A zde přichází na řadu jistá rada pro všechny krizové výrobce roušek - kam vlastně putují bavlněné roušky a roušky z netkané textilie?



Ty první především do sociálních služeb. Po distribuci je nutné roušky vyvařit, aby v žádném případě nedošlo k zavlečení nemoci k těmto rizikovým skupinám. Sociální služby nedisponují takovými technickými možnostmi, jako jsou sterilizátory, které mají k dispozici naopak nemocnice. Do nemocnic tedy putují roušky z netkané textilie, které jsou určeny pro jednorázové použití, ale dají se sterilizovat. Způsobů, jak ušít roušku z obou materiálů je samozřejmě mnoho, ale nejlepší jsou ty, které mají kapsu. Do ní se totiž dá vložit filtr a tím zvýšit účinek ochrany. Filtry z netkané textilie dobrovolníci pro naši dílnu rovněž připravují.

Do šicí dílny navíc přichází další materiál od externích organizací a jednotlivců, stejně jako vyhotovené bavlněné roušky, za což všem děkujeme. Dílna ovšem nemůže fungovat non-stop a její výrobní kapacity jsou také omezeny. Přesto se nám podařilo distribuovat více jak tisícovku roušek a filtrů. Práce pokračují, a ač se zdá, že bez větší únavy, přeci jen se většina z nás těší, až se budeme moci plně věnovat původní pracovní náplni a především na vzájemná setkávání.